Přerov třicátých let - to je Optikotechna

Abys našel světlo, potřebuješ světlo - říkají Tibeťané. Filmoví amatéři ale nehledají ledajaké divoké světlo. Potřebují ho mít pěkně ochočené, aby dovedlo kreslit obrázky.

Ing. Alois Beneš

Dr. Alois Mazurek

  To si uvědomoval stavební podnikatel ing. Alois Beneš, když zakoupil část zrušeného cukrovaru a založil (už v roce 1933) podnik Optikotechna, výroba jemné a přesné optiky v Přerově, přičemž úzce spolupracoval s profesorem přerovské průmyslovky dr. Aloisem Mazurkem.

 Optiku a přesnou mechaniku, stejně jako téměř cokoliv jiného, potřebuje i armáda. Tudiž v roce 1935 ing. Beneš prodal továrnu, která se zatím pořádně rozrostla, Československé zbrojovce.

Předchozí články pojednávaly o továrně Jindřicha Suchánka v Brně. Máte tedy právo se domnívat, že jsem do Přerova jaksi duševně zabloudil. Že moje senilita dosáhla prvního stupně, což je podle Járy Cimrmana neschopnost udržet myšlenku. Výjimečně :-) tomu tak není. Optikotechna začala totiž Suchánkově továrně dodávat potřebnou optiku. Jestliže nalézáme u výrobků JSB objektivy Mirar, dostáváme se právě k přerovské Optikotechně, kde (spolu s hledáčky) svým jedním okem spatřily světlo světa.

Jindřich Suchánek chtěl původně (v roce 1935) Optikotechně svůj podnik prodat, ale sešlo z toho a zústalo u spolupráce. Kšefty s výrobky, ač souvisely s pohyblivými obrázky, se příliš nehýbaly. Zato náklady na vývoj a vylepšování přístrojů k udržení konkurenceschopnosti naopak rostly. Optikotechna měla vlastní pokusnou dílnu vedenou Camillem Kalluschem. Ten pracoval pro Optikotechnu od roku 1934, kdy jí prodal vlastní výrobnu v Bílovicích nad Svitavou. V roce 1937 odkoupila práva na Kalluschovy minulé i budoucí patenty. Další vynálezy odkupovala od vynálezce ing. Jindřicha Vavřiny, s nímž podepsala 6. září 1938 licenční dohodu. 

Patent 66035

Patent 66037

 

Na obrázku vlevo ukázka vylepšení promítacího okénka, které bylo jádrem patentového spisu č. 66035, přihlášeného 24. ledna 1938.

Pravý nákres nastiňuje rychlou a přesnou výměnu filmového vodítka, umožněnou zařízením, přihlášeným k patentování

9. května 1938

A je to tady! Jaro 1938, jako každoročně kromě blbosti kvetou rostlinky malé i větší, a probíhá Pražský vzorkový veletrh. Návštěvníků je dost, nemají přece možnost se na novinky podívat ani v televizi, natož na internetu. V Optikotechně si zřejmě nelámali hlavu s nějakými složitými názvy, a tak veletržním divákům předvádějí OP 16, svůj první amatérský kinoprojektor pro němý film 16 mm.

OP 16 němá  (F. W. Frerk: Moderní amatérská kinematografie)

Promítačka OP 16  (němá)

Film:               16 mm

Objektiv:        Polar 1,6/50
Žárovka:        120 V/ 250 W

Posun filmu:    Ozubený buben poháněný maltézským křížem
Cena:             4 950 Kč

OP 16 němá (katalog Meopta vydaný 1986)

 

Všimněte si znaku Optikotechny na černobílé fotografii z předválečné knihy F. W. Frerka. Na promítačce je znak OP vlevo dole. Na barevném snímku z propagačního katalogu Meopty 1986 znak chybí.

  





Jestli nejste zrovna zběhlí v mechanice, přečtěte si pár řádek o maltézském kříži. Tento mechanizmus, který je při promítání dost namáhaný, musí být vyroben s velkou přesností z odolného materiálu. Splnění těchto podmínek ve výrobě zaručí precizní chod promítačky. Na rozdíl od drapákového posunu, kdy "zobák" drapáku klofe jednotlivě do děrování filmu. A jak to funguje?

Krokování políčko po políčku

Optikotechna pokračuje ve vývoji. Vznikají prototypy zvukové promítačky OP 16, pro osmimilimetrový formát pak prototyp projektoru OP 8 a kamery OP 8.

Okolo i přímo středem se zatím valí dějiny osmatřicátého roku. Na filmová políčka všech formátů se postupně vykresluje jásání nácků v anektovaném Rakousku, neštěstí desetitisíců obyvatel opouštějících nedobrovolně československé pohraničí, hrůzy Křišťálové noci. Moc radostných události, snad kromě zákazu KSČ, nebo pokračujících poprav sovětských hlavounů, není. Příroda je ale mocná čarodějka, a pro filmové kotouče, které budou vyrobeny a exponovány v daleké budoucnosti, se právě rodí důležité osobnosti. Z plenek vřískají Jména - Jiří Menzel, Hynek Bočan, Juraj Jakubisko, István Szabó. A zároveň s nimi množství bezejmenných - budoucích filmových amatérů.

Co dodat? Bude hůř. Přesto se nepřestane vyrábět filmová technika. Ani se nepřestane s filmováním. Pokračování příště ...

Předseda vlády dr. Milan Hodža 4. 3. 1938