Počteníčko

Doporučuji všem tyto obsažné příručky, objednat si je můžete u autora Mgr. Václava Vaita na vait@quick.cz

Přerov třicátých let - to je Optikotechna

Abys našel světlo, potřebuješ světlo - říkají Tibeťané. Filmoví amatéři ale nehledají ledajaké divoké světlo. Potřebují ho mít pěkně ochočené, aby dovedlo kreslit obrázky.

Ing. Alois Beneš

Dr. Alois Mazurek

  To si uvědomoval stavební podnikatel ing. Alois Beneš, když zakoupil část zrušeného cukrovaru a založil (už v roce 1933) podnik Optikotechna, výroba jemné a přesné optiky v Přerově, přičemž úzce spolupracoval s profesorem přerovské průmyslovky dr. Aloisem Mazurkem.

 Optiku a přesnou mechaniku, stejně jako téměř cokoliv jiného, potřebuje i armáda. Tudiž v roce 1935 ing. Beneš prodal továrnu, která se zatím pořádně rozrostla, Československé zbrojovce.

Předchozí články pojednávaly o továrně Jindřicha Suchánka v Brně. Máte tedy právo se domnívat, že jsem do Přerova jaksi duševně zabloudil. Že moje senilita dosáhla prvního stupně, což je podle Járy Cimrmana neschopnost udržet myšlenku. Výjimečně :-) tomu tak není. Optikotechna začala totiž Suchánkově továrně dodávat potřebnou optiku. Jestliže nalézáme u výrobků JSB objektivy Mirar, dostáváme se právě k přerovské Optikotechně, kde (spolu s hledáčky) svým jedním okem spatřily světlo světa.

Jindřich Suchánek chtěl původně (v roce 1935) Optikotechně svůj podnik prodat, ale sešlo z toho a zústalo u spolupráce. Kšefty s výrobky, ač souvisely s pohyblivými obrázky, se příliš nehýbaly. Zato náklady na vývoj a vylepšování přístrojů k udržení konkurenceschopnosti naopak rostly. Optikotechna měla vlastní pokusnou dílnu vedenou Camillem Kalluschem. Ten pracoval pro Optikotechnu od roku 1934, kdy jí prodal vlastní výrobnu v Bílovicích nad Svitavou. V roce 1937 odkoupila práva na Kalluschovy minulé i budoucí patenty. Další vynálezy odkupovala od vynálezce ing. Jindřicha Vavřiny, s nímž podepsala 6. září 1938 licenční dohodu. 

Patent 66035

Patent 66037

 

Na obrázku vlevo ukázka vylepšení promítacího okénka, které bylo jádrem patentového spisu č. 66035, přihlášeného 24. ledna 1938.

Pravý nákres nastiňuje rychlou a přesnou výměnu filmového vodítka, umožněnou zařízením, přihlášeným k patentování

9. května 1938

A je to tady! Jaro 1938, jako každoročně kromě blbosti kvetou rostlinky malé i větší, a probíhá Pražský vzorkový veletrh. Návštěvníků je dost, nemají přece možnost se na novinky podívat ani v televizi, natož na internetu. V Optikotechně si zřejmě nelámali hlavu s nějakými složitými názvy, a tak veletržním divákům předvádějí OP 16, svůj první amatérský kinoprojektor pro němý film 16 mm.

OP 16 němá  (F. W. Frerk: Moderní amatérská kinematografie)

Promítačka OP 16  (němá)

Film:               16 mm

Objektiv:        Polar 1,6/50
Žárovka:        120 V/ 250 W

Posun filmu:    Ozubený buben poháněný maltézským křížem
Cena:             4 950 Kč

OP 16 němá (katalog Meopta vydaný 1986)

 

Všimněte si znaku Optikotechny na černobílé fotografii z předválečné knihy F. W. Frerka. Na promítačce je znak OP vlevo dole. Na barevném snímku z propagačního katalogu Meopty 1986 znak chybí.

  





Jestli nejste zrovna zběhlí v mechanice, přečtěte si pár řádek o maltézském kříži. Tento mechanizmus, který je při promítání dost namáhaný, musí být vyroben s velkou přesností z odolného materiálu. Splnění těchto podmínek ve výrobě zaručí precizní chod promítačky. Na rozdíl od drapákového posunu, kdy "zobák" drapáku klofe jednotlivě do děrování filmu. A jak to funguje?

Krokování políčko po políčku

Optikotechna pokračuje ve vývoji. Vznikají prototypy zvukové promítačky OP 16, pro osmimilimetrový formát pak prototyp projektoru OP 8 a kamery OP 8.

Okolo i přímo středem se zatím valí dějiny osmatřicátého roku. Na filmová políčka všech formátů se postupně vykresluje jásání nácků v anektovaném Rakousku, neštěstí desetitisíců obyvatel opouštějících nedobrovolně československé pohraničí, hrůzy Křišťálové noci. Moc radostných události, snad kromě zákazu KSČ, nebo pokračujících poprav sovětských hlavounů, není. Příroda je ale mocná čarodějka, a pro filmové kotouče, které budou vyrobeny a exponovány v daleké budoucnosti, se právě rodí důležité osobnosti. Z plenek vřískají Jména - Jiří Menzel, Hynek Bočan, Juraj Jakubisko, István Szabó. A zároveň s nimi množství bezejmenných - budoucích filmových amatérů.

Co dodat? Bude hůř. Přesto se nepřestane vyrábět filmová technika. Ani se nepřestane s filmováním. Pokračování příště ...

Předseda vlády dr. Milan Hodža 4. 3. 1938

Sdělená radost aneb Potřebujeme promítačku!

Novopečený filmový amatér si nese domů svůj film, který mu v laboratoři vyvolali. V roce 1938 (slíbil jsem přece minule, že v tom roce ještě zůstaneme) platilo stejně jako dnes, že sdělená radost je dvojnásobná radost. Navečer se proto koná malá rodinná sešlost, amatér se chce podělit o hřejivý pocit z natočeného díla. Stříhat ještě nezkoušel, pásek promítne tak, jak byl natočen, ale pro všechny zúčastněné je domácí kino novinka a budou k chybám shovívaví.
Dámy se po projekci odeberou do vedlejšího pokoje prolistovat si časopis s nejnovější módou,

zatímco pánové skloní zvědavě hlavy nad novou technikou.

Jestli jste zvědaví i vy, můžete si prohlédnout jeden z dobových promítacích přístrojů. Zatím jsou všechny přístroje v mojí sbírce ve stavu, ve kterém jsem je koupil. Doufám ale, že se časem dostanu k tomu, abych je pořádně vyčistil.

Popular 8 mm

Výrobce:   Jindřich Suchánek Brno

Když se skříňka postaví na nožky a otevře ...

Poklad ukrytý v plechové skříňce s koženým uchem

... objeví se glyf brněnské továrny

Suchánek Jindřich Brno - Popular 8 mm zepředu

Převod drátěnou pružinou

Výměnná hlavice se dá naklánět

Nastavení žárovky a zrcadla je vlevo nahoře

Pohled zezadu

Výrobní číslo 108878

Objektiv je bez označení

Promítačky Popular byly vyráběny jako patentovaná víceúčelová stavebnice. Sklopná hlavice s objektivem byla výměnná. Mohli jste si objednat Popular s projekční hlavicí na:

film 8 mm .......................1600,- Kč (o 100 Kč levnější bez zpětného chodu)
film 9.5 mm.....................1800,- Kč
film 16 mm......................1900,- Kč

a také samostatné hlavice:

projekční 8 mm, 9.5 mm a 16 mm .................750,- až 1000,- Kč
projekční pro diapozitivy na kinofilmu.............................650,- Kč
projekční pro diapozitivy do 5 cm x 5 cm.......................600,- Kč
kopírovací 8 mm, 9,5 mm a 16 mm................850,- až 1000,- Kč

Ceny uvádím orientační, různily se podle prodejců a také podle roku prodeje.

Reklama 1938

Za stejnou cenu byly v nabídce typy s označením B. Jak se lišily?

Popular:

• Vestavěné trafo pro připojení na střídavé napětí 100 až 250V
• nízkonapěťová žárovka

Popular B:

• Napájení stejnosměrným i střídavým napětím 100 až 130V
• pro připojení na vyšší napětí 220V se prodával předřadný odpor
• žárovka 100V/200W

Společnými vlastnostmi byla možnost zastavení obrazu, zpětný chod a také převíjení filmu.

Scholar s hlavicí 8 mm, 9 mm a dia

Totožný s Popularem byl projektor Scholar určený pro školy. Scholar byl jen levnější, Jindřich Suchánek jím vlastně školy sponzoroval.

A ještě zmíním typ Popular R, kterým se ve výlohách promítaly reklamní filmové smyčky.

Na Popularu se nakonec zastavíme v místech, kudy ho opouštěly světelné paprsky, kreslící na plátně obrázky - totiž u objektivu. V prospektech se uvádí jeden bezejmenný s parametry 2.5 F 26 (tím je osazený i můj Popular na fotografiích výše), a další, Polar 1.6 F 25 a F 35. Poslední dva jsou velice důležité pro vyprávění, které si nechám na příště.

Zatím můžete nahlédnout, co Vám nabízí v současnosti czkamera.cz

Nástup Admir čtvercového průřezu

Na stěnách visí kalendáře s rokem 1938 a amatérský formát 8 mm si přes počáteční nedůvěru v maličké obrázky velikosti 3,7 x 4,7 mm2 získává ve světě oblibu. Ze Suchánkovy brněnské továrny toho roku putují do rukou kameramanů nové "filmové komory". Mají čtvercový tvar (technici by mě asi opravili na pravidelný čtyřboký hranol) a označení Admira 8 B.

Admira 8 B

Film:               2 x 8 mm na denní cívce

Objektiv:        Cinor 1:1.9, f = 12 mm od firmy Berthiot, Paříž

Pohon:            Dvojité tažné pero s bezhlučným natahováním

Frekvence:      8 až 64 snímků/vteřinu, nastavitelná spojitě,
                       nebo jednotlivé snímky
Cena               950 - 1480 Kč podle objektivu - osazovaly se i Cassar, Mirar, Perlyn

K natahování slouží očko z tlustého drátu

Nahoře je hledáček

Hledáček sklopený, kožené ucho je nad ním  

Zavřený kryt na levé straně

Typové označení Admir a jejich výrobní číslo se nadlouho zabydlelo na tomto místě pod krytem

Ta moje má vyraženo 921674 ...

a výrobní číslo objektivu 330548

Správným nastavením hledáčku se vyloučí paralaxa

Na československém trhu jsou v roce 1938 zároveň k dostání 8 mm kamery Agfa, Bell & Howell, Ditmar, Emel, Eumig, Kodak, Siemens, Zeiss Ikon a svoji první osmičku právě začal prodávat také švýcarský Paillard-Bolex. Konkurence jako hrom.

Pro některé účely amatérské osmičky nestačily. Pro kvalitnější reportážní záběry anebo pro movitější amatérskou klientelu byly určeny šestnáctky. V brněnské Suchánkově továrně nezaspali. Akro - Admiru, jejíž výroba skončila v roce 1937, nahrazuje modernější přijímačka. Je, stejně jako Admira 8B, čtvercového průřezu. Na otočné destičce má dva vyměnitelné objektivy a je osazena průhledovým hledáčkem s nastavitelným vyrovnáním paralaxy, který lze navíc volitelně nasadit nahoru na kameru, nebo na její bok. A perlička: Volitelně lze - namísto pohonu pérem - natáčet jako v dřevních dobách prvních kameramanů přímo kličkou!

Suchánkova Admira 16 D
 

Admira 16 D

Film:               16 mm na denní cívce

Objektivy:       1) Meyer Plasmat 1,5/25 nebo
                           Steinheil Cassar 2,8/20 nebo
                           Schneider Xenon 1,5/24
                       2) Meyer Tele Megor 4/100

Pohon:            Dvojité tažné pero

Frekvence:      8 až 48 snímků/vteř. nebo jednotlivé
Cena               cca 4370 Kč podle objektivu







 

Nezapomíná se ani na osvětu. Například nakladatel E. Beaufort na Jungmannově třídě 21 v Praze II vydává v překladu Miloslava Hlaváče knihy Fr. Williho Frerka "Moderní amatérská kinematografie". V "Knihovničce kinorádce" (sešity po 7,50 Kč) pak od stejného autora "Filmovat - ale dobře", dále od Dr. K. Raphaela "Kinoamatér na cestách" nebo "Umělecké základy amatérského filmu" A. M. Joklové. Je to málo oproti záplavě publikací určených fotografům, kterých oproti filmařům bývalo a stále je mnohem více.

 Z roku 1938 ještě neutečeme, vrátím se k němu v dalším příspěvku, na který se zatím můžete těšit :-)