www.czkamera.cz

www.czkamera.cz
Přepis a digitalizace filmů 8 mm, natáčení a střih videa, digitalizace starších videozáznamů, poradenství.

O mně

Moje fotka
Moje první drzé krůčky s kamerou začaly v roce 1978. V té době už podnik Meopta kamery dva roky nevyráběl. Zaprvé: Uloupené konstrukce páně Suchánka z roku 1948 už nemohl použít, byly pochopitelně zastaralé . Zadruhé: Vlastní konstrukce Meopty byly na socialistické úrovni, to znamená rovněž nepoužitelné, příliš drahé anebo vyrobitelné pouze v moderním podniku. Dostali jsme proto s manželkou svatebním darem Quartz DS8, kameru sovětské výroby bytelné konstrukce na klíček. Měla transfokátor (páni!). Až se v kamerovém dějepisu dostaneme do zmíněné doby, napíšu o ní víc. Od té doby jsem měl pravé oko často nalepené na hledáčku. A jak šel čas, postupně, nad stíny těch, které jsem znal, oživlými na plátně či na obrazovce, jsem plně pochopil rčení: "Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy". V posledních letech jsem propadl kouzlu starých kamer a začal je sbírat. V blogu se budu prodírat zarostlými křovisky dějin českých kamer Admira, českými promítačkami 8 mm, prohlížečkami a střihačkami pro osmimilimetrový film a také historií, která k té které kameře patří. Aby toho nebylo málo, popíšu občas svoji současnou videotvorbu na www.czkamera.cz

neděle 15. července 2012

1945 a dál aneb Konec války nelze nafilmovat

Přerov patří k filmové tématice  - a je to právě v Přerově, kde začíná 1. května 1945 Květnové povstání českého lidu. Stejně rychle jako krvavě ho němečtí vojáci potlačili - a vyvěšují plakáty.


Dějiny ale běží mnohem rychleji než filmový pás, a tak zanedlouho obrněná německá armáda mizí a místní fabrika nese opět hrdě jméno Optikotechna.

Admirál Dönitz, hlavní představitel skomírající říše píše v denním rozkazu: "...Proti Angličanům a Američanům musím bojovat, pokud mi budou bránit v boji proti bolševikům." Ač zločinec, měl naprosto jasnou představu, co jsou bolševici zač.

Ze západu od Aše naši republiku už od 18. dubna osvobozují Američané.

Od východu naopak už velmi dlouho probíhá anexe Sovětským svazem - už koncem roku 1944 (po předchozím "svobodném" referendu o připojení Zakarpatské Ukrajiny k SSSR) odtud vyhnali Sověti československé představitele. Rusofil president Beneš a jeho parta s tím souhlasili.

Češi většinou Rudou armádu upřímně vítají - ať už nadšení komunisté, nebo naivní část slušných lidí. Ti ostatní ne - jsou svědky toho, jak rudí vraždí nevinné, znásilňují, rabují. Jistě ne všichni, jistě ne všude.

Prahu od noci z 5. na 6. května začíná osvobozovat ROA - Ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova. Teprve když je téměř po všem, přijíždí 9. května Rudá armáda taky Prahu "osvobodit".

Je 9. květen. Němci už dvakrát podepsali bezpodmínečnou kapitulaci. Zbytky wehrmachtu mají jedinou starost - utéci před bolševiky do amerického zajetí. Sluníčko svítí, lidé se radují.

Ždírec nad Doubravou po sovětském bombardování
Sovětské letectvo bombarduje bez příčiny Vysočinu. Nezůstalo u bombardování - hrůza pokračovala ostřelováním. Václav Fidler ze Ždírce nad Doubravou o své obci píše:
 "Hloubkový stíhač kropil malé chaloupky z kulometu. Střely pronikly do chléva, kde zasáhly všechny: těhotnou matku, sousedku, devítiletou dceru a sedmiletého syna. Matka s dcerou přežily. Okolo stavení bylo šest kráterů."


Výsledek "osvobození": 23 mrtvých (8 malých dětí), ze 163 stavení bylo 29 zcela zničeno, dalších 70 neobyvatelných, zbytek poškozen. Zničena trafostanice, obec bez proudu.
Nálet zažil také sousední Krucemburk: další desítky mrtvých a zcela zničených domů - včetně školy. Podobnou bratrskou pomoc Sovětů přijalo taktéž Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Nové Město na Moravě, Hrotovice a Křižanov.



Jak tohle všechno souvisí s amatérskou filmařinou? Neuplynou ani tři roky od těchto událostí a plody sovětského úsilí poznáme. Tady se zatím teprve připravuje půda.

Jestli čekáte, že tady napíšu otřepanou frázi o "poválečné obnově československého průmyslu", čekáte marně. Ano, československý průmysl se od roku 1945 obnovoval, ale druhá světová válka - ta trvá dodnes. Aby skončila, musely by vítězné mocnosti s poraženou Říší uzavřít mírovou smlouvu. Už jste o nějaké takové slyšeli? Tož se vrátíme k tomu průmyslu.

29. října 1945 Dr. Eduard Beneš podepisuje dekrety o znárodnění velkých průmyslových podniků a peněžnictví a dekret o závodních radách. Začíná čtyřiačtyřicetiletá cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly. Do pekel výrobků nekonkurenceschopných, případně nedostatkových - podpultových. Než ale  továrny i know-how zastarají, budovatelé z nich vyždímou, co se dá.

Vrátíme se k promítačce Almo 16 mm Antonína Löschnera v Modřanech u Prahy, jehož továrna je uloupena v roce 1946 a přičleněna k Meoptě do Přerova.
- Ale v Přerově je přece Optikotechna!?
- Inu, copak nevíte, kdo teď drží pevně kormidlo průmyslu? Prostě je to Meopta národní podnik, bývalá Optikotechna!

Prohlédněte si pěkný snímek Almo 16, který mi poslal ze Slovenska pan Pavol Tomašovský spolu s dalšími ze své sbírky a s popisem. Panu Tomašovskému moc děkuji!
Model má ještě ramena na menší cívky o kapacitě 500 m filmu. Na ovládacím panelu jsou už tři přepínače, předchozí model měl pouze dva.

ALMO 16 - poslední typ vzniklý před "znárodněním", výroba do r. 1947 - foto pan Pavol Tomašovský












EF22
2 x EBL21
Zesilovač u tohoto typu je Bellton 010-V1,
elektronky EF22, ECH21, AZ1
a 2 kusy EBL21.

ECH21
AZ1
















OLKA - prohlížečka pro osmimilimetrový film


Přidávám jednu drobnou hádanku pro znalce. Prohlížečku, kterou popisuje následující prospekt, se mi nepodařilo nikde objevit. Výrobek, údaje o výrobci a roku výroby, ani další obrázky jakoby neexistovaly.

Jediný obrázek široko daleko


Dočteme se, že světelný je zdroj 6V/6W

















Dovolím si odhadnout, že výrobcem může být Optikotechna, ale je to vaření z vody. Uvítám jakékoliv upřesnění, materiály - a samozřejmě i nabídku samotné prohlížečky OLKA


Somet 8 - II

Somet 8 - II SOMET


Film:               1 x 8 mm v kazetě
Objektiv:        Meopta 1:2.8, f = 12 mm
Pohon:            Mechanický na pero
Frekvence:      16 snímků/vteřinu














 Jedná se o typ II, který nemá počítadlo. Tuto pozoruhodnou kameru vyrábějí v Trnovanech u Teplic od roku 1946. Při srovnání s krabičkou sirek se až nechce věřit, jak daleko dospěla miniaturizace.
80 x 80 x 40 mm3, váha 470 gramů, v. č. 550101704
Spoušť je nahoře






Vpravo dole na kolíčku chybí vytahovací kroužek
Vnitřek a řemínek na ruku








Somet 8 - III

 U typu III přibylo oproti typu II počítadlo, jinak je s ním identický. Během roku 1946 je Somet přiřazen pod Meoptu. Výrobcem kamery na následujících snímcích je tedy Meopta Trnovany, jak je vidět na štítku u objektivu. Národní podnik Meopta se ani desítky let potom nezmůže na to, aby uvedl na trh kameru na kazety s osmimilimetrovým filmem.


Somet 8 - III Meopta
Počítadlo je vlevo dole























Útroby - kazeta s filmem je vpravo nahoře


















Pohon? Stačí natáhnout pero.


Miniaturní mechanický zázrak v. č. 550103410



Admira 8 C - výrobce Jindřich Suchánek Brno

Admira 8 C


Film:               2 x 8 mm na "denní" cívce
Objektiv:        Mirar 1:2.8, f = 12,5 mm Optikotechna, později Meopta
Pohon:            Dvojité tažné pero s bezhlučným natahováním
Frekvence:      8 až 64 snímků/vteřinu, nastavitelná spojitě, nebo jednotlivé snímky
Cena               4190 Kč











"Céčko" je poslední Admira vyráběná firmou JSB. Ta s výrobou nového typu začala v roce 1946, a tak část těchto kamer má ještě objektivy Mirar se značkou Optikotechna. Objektiv kamery na snímku už nese značku Meopta.


Nejen na čelním štítku, ...

... ale i na cívce je patrné, že má toho kamera hodně za sebou.


Výrobní číslo 49091286


Objektiv Meopta Mirar číslo 444193


V koženém pouzdru jako v peřince ...

Končí doba, kdy schopní a nadšení průkopníci dokázali vytvořit ve svých dílnách a továrničkách malé mechanické zázraky.

"Komunistická strana nemá v úmyslu střední stav zničit, jak to tvrdí o nás naši nepřátelé, nýbrž má zájem na silném, prosperujícím živnostenstvu, jehož oprávněné požadavky jsme vzali do svého programu a budeme je se vší rozhodností také prosazovat"
(Klement Gottwald na sjezdu živnostníků, Rudé právo 26.února 1946)