Od počátku čtyřicátých let

Když se buduje socialismus a nepřítel nespí, musí jít výroba nějakých zatracených amatérských kamer a promítaček stranou. Uvědomělý dělník v optické továrně musí (rád a nadšeně) vyrábět puškohledy, zaměřovače nebo periskopy, tolik potřebné pro vítězná tažení wehrmachtu. Zvlášť když má továrna, ještě nedávno Optikotechna, zbrusu nový vývěsní štít: Hermann Göring Optische Werkzeuge.

Přesto se výroba kinotechniky, filmů a různých pomůcek nezastavila, byť zpomalila z klusu až na plazení. Nabídka obchodníků je opravdu bohatá - tedy prozatím ...

Někoho by mohla zmást jména ulic v reklamách. Třeba ulice, která se jmenuje po maršálu pruského krále Fridricha II, Schwerinovi, to je přece bývalá prvorepubliková Fošovka - tedy třída maršála Foche, v roce 1919 velitele dohodových armád. To příkoří v názvu nacisté museli napravit. Ani netušili, že zanedlouho přijdou napravovat jiní lumpové a než bude na nárožích napsáno "Vinohradská", pověsí tam na čas "Stalinova".

"Bismarckova" nahradila na čas (nepřátelskou!) "Francouzskou", a podobné změny prodělalo mnoho dalších ulic. Pro pořádek dlužno napsat, že v mnoha jiných případech nacisté názvy pouze vrátili do podoby, kterou ulice nesly ještě před jiným nacionálním běsněním - totiž tím českým v roce 1918. Mnoha ulicím také zůstal název za Protektorátu nezměněn - k nevíře je to například u Americké.

V pověstné "Perlovce" v Praze obvykle dámy nabízejí
(jistě i kinoamatérům) služby zcela odlišné,
paní Růžena Urbanová se ovšem na pánské návštěvy
těší ve vší počestnosti.

Nám dobře známá brněnská továrna Jindřicha Suchánka zhmotňuje touhy kinoamatérů už deset let

 Je na čase představit další podnik, továrnu Antonína Löschnera v Modřanech u Prahy - zkráceně ALMO.

Reklamu má pěknou, podíváme se na jeho výrobky jemné mechaniky, vyvinuté konstruktérem Zdeňkem Kavanem:

Promítačka ALMO 16 mm

Podstavec němé promítačky tvoří odnímatelný díl -

zvukový adaptér se zesilovačem. 

Film:               16 mm

Objektiv:        Pronar 1,6/50
Žárovka:        120 V/ 250W

Adaptér se zesilovačem

Komplet ALMO 16 ve dvou kufrech

Promítačka ALMO 8 mm

ALMO 8 mm s transformátorem

Film:               8 mm

Objektiv:        Pronar 1,6/50
Žárovka:        120 V/ 250W

Musím přiznat, že  informací o promítačkách ALMO 16 i ALMO 8 víc nemám. Snad časem - takže doporučuji trpělivost a neslibuji ani tolik co vlk - ten, co sliboval.

Z Továrny na jemnou mechaniku Carl Zeiss, později Somet, v Trnovanech u Teplitz-Schönau
dodávají na trh další z řady stroječků, co umějí rozhýbat mrtvé obrázky

Továrnu postavili v roce 1940

Promítačka SOMET 8

Pohled na předek s logem SOMET

Film:        8 mm

 

Objektiv  Polar       1,6/18 mm

Žárovka12V/35W          (paticeBa15s)

Rozměry:  220 mm x 160 mm

x 160 mm

Váha:     4 kg                         

                   

Pohled zleva

Pohled zprava

Vypínače jsou vzadu

Objektiv Polar 1:1,6  f = 25 mm
(tento pochází z pozdější doby, v.č. 029280)

Odnímatelný reflektor

Nakonec si prohlédneme ještě výrobek továrny ETA, která stojí na rozhraní pražských Vršovic a Nuslí:

Požární vodárenská věž firmy ETA

Dělníkům a technikům v této radiotechnické továrně ETA sotva přijde na mysl, že se za nějakých sedmdesát let bude takovými prazvláštními přístroji (jak z jiné planety) zaznamenávat obraz kriminálního seriálu Expozitura v místech, kde pracují, a že jejich továrnu bude znát celý národ z "televise" - ovšem jako základnu kriminálky!

Začátkem 40. let je tato fotografie dalekou budoucností.
Zatím se do té vzdálené budoucnosti chystají nové generace a maminky na to mají štempl!

Promítačka Pictureta

Jediná promítačka vyráběná v podniku ETA

Film:               16 mm

Objektiv:        Pronar 1,6/50
Žárovka:        120 V/ 250W

Nezvuková, ale krásná!

Detail loga

Výroba Picturety je na samém počátku 40. let ukončena. Říše potřebuje kovy na úplně jiné výrobky…

Ani v ostatních továrnách to není jiné. Už jsem se na blogu zmínil o zakladatelích přerovské Optikotechny. Jeden z nich, Alois Mazurek, je často vyslýchán a v roce 1942 dokonce z továrny propuštěn. Znalosti a zásluhy se v podobných režimech necení ...

Zdaleka ne poslední kniha Karla Kameníka

Amatéři, kteří nemají náladu si pročítat Mein Kampf, si mohou listovat v některém ze 3000 výtisků prvního vydání knihy Karla Kameníka Amatérský film od A až do Z.
















To, že ubývá promítaček a kamer, moc lidi nebolí. Mají jiné starosti, kromě obav o své životy a také osudy svých blízkých začíná být vysoko do žlabu. Plánované socialistické hospodářství funguje naprosto stejně v každé době. Jsou stanoveny maximální ceny, ovšem zboží za ně není k mání. Už od roku 1939 existuje lístkový systém s neustále se zmenšujícími příděly potravin, oblečení, obuvi, mýdla. Čechoslováci si ho budou užívat 14 let!
Mezi lidmi koluje vtip: "Proč Němci zavedli lístkový systém? Proto, aby posloužil v nouzi, kdyby selhal černý trh."
Na černém trhu je všeho dost, ale za ceny tržní. A ty se, jak léta ubíhají, šplhají i přes hrozbu drakonických trestů závratně vzhůru. V roce 1944 dospěly do následujícího stavu:

	Maximální stanovená cena (K)	Cena na černém trhu (K)
Vepřové maso (1 kg)	21,-	600,-
Mléko (1 l)	1,40	30,-
Máslo (1 kg)	35,20	1200,-
Chléb (1 kg)	2,90	25,-
Cukr (1 kg)	8,-	400,-
Vejce (kus)	1,25	30,-

Vše, co obsahovalo tuky, byl luxus. Včetně mýdla.

20. listopadu 1944 podnik Hermann Göring Optische Werkzeuge o vlásek unikl americkému bombardování pouze proto, že Němci natáhli plachty s červeným křížem nejen přes střechu sousedního zdravotního střediska, ale i na budovu továrny. "Liberátory" B 24 tak shodily náklad bomb o kus dál.
Není divu - 87 procent výroby tvořily válečné zakázky, dělaly se tam třeba zaměřovače. Například v  roce 1944 byl vyfakturován prodej jediného kinoprojektoru OP 16, a dvě opravy.

Na závěr dnešního příspěvku si poslechněte Jiřího Voskovce a Jana Wericha z vysílání Hlasu Ameriky. 

Cedulka povinně umístěná na osu pod ladící knoflík rádia