Kameraman

1939 - rovnýma nohama do Protektorátu :-(

2012-03-04T16:54:00.003+01:00

Přerovská Optikotechna nakoupila patenty a uzavřela smlouvy s vynálezci, pány Jindřichem Vavřinou a Jindřichem Brendlem, a na jejich základě vyrobila prototypy svoji snímací prvotiny - a název nikoho nenechává na pochybách, že jde o osmičku - amatérskou kameru OP 8.

OP 8 z přerovské Optikotechny

Kamera OP 8

Film: 2 x 8 mm

Objektiv: Mirar 2,8/12,5
Frekvence: 16 obr./vteřinu
Pohon: Pérový

Počítadlo: Mechanické
Hledáček: Optický

OP 8 luxus z přerovské Optikotechny

Později vznikl i jediný prototyp OP 8 v provedení Luxus. Katalog přístrojů ZVSMeopta ji prezentoval po 48 letech na této fotografii
(ze stejného katalogu je i následující OP 16)

Zvuková promítačka OP 16

OP 16 zvukový

Počátkem roku 1939 uvádí Optikotechna na trh zvukový projektor OP 16. Vyrobí jich pouze několik kusů, později

s nuceným přechodem na válečné zakázky výroba vázne.
Také zde jsou využity vynálezy Jindřicha Vavřiny.

Cena: 12950,- Kč

A přišla i novinka lehčího kalibru, opět s jednoduchým označením:

Kinoprojektor OP 8

Kinoprojektor OP 8 - jedno z výklopných ramen je ulomené

Film: 8 mm

Objektiv: Polar 1,6/25 mm
Žárovka: 120 V/ 200 W

Frekvence: 16 obr./vteřinu
Cena: cca 1900,- Kč

Uvnitř kufru je kinoprojektor OP 8

Jsou tam i přihrádky na příslušenství

Ulomené rameno patří sem

Kinoprojektor OP 8

OP 8 s obtiskem prodejny

Útroby OP 8 se žárovkou

FOTO KINO - Bratři Kadeřábkové

Pravděpodobná adresa pražské prodejny (foto Mapy.cz)

Motor ATAS v OP 8, v.č. 164792

Důležití jsou subdodavatelé. Z Náchoda zásobuje Optikotechnu malými motorky továrna ATAS, založená panem Antonínem Taichmanem v roce 1928. V kinoprojektoru OP 8 je jeden střídavý, KD5A na 110 V.

Podnik ATAS dnes (2012) vyrábí. Asi jste ho znali pod značkou, kterou mu vnutili na víc než 40 let účastníci organizované loupeže: Národní podnik MEZ Náchod.

JSB

Podnik Jindřicha Suchánka se dál rozšířuje, v roce 1939 má už 90 zaměstnanců. Dál se vyrábějí úspěšné Populary a Admiry.

Moravská galerie v Brně na svých webových stránkách v roce 2011 uvádí, že JSB začal vyrábět v roce 1939 projektory Minor a Luxor. Přes usilovnou snahu se mi nepodařilo vypátrat, co byly zač, neobjevil jsem ani fotografie, ani popisy.

A jinak?

V Praze na Letné rostou budovy Národního technického a zemědělskéhomuzea. V NTM budou (nejen) kamery i promítačky vystaveny, až zestárnou, abychom se z nich mohli těšit.

Stavba NTM

15. března probíhá operace Märzwirbel - německá armáda k nám přiváží socialismus (to svinstvo vyvezeme na hnůj až za dlouhých padesát let). Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost. Toho dne je už tak jako tak naše území o hodně menší - od včerejška existuje samostatný Slovenský štát.

Ve slovenských kapsách začínají cinkat jiné mince. Jenpísně zůstaly stejné - můžete si poslechnout "Rež a rúbaj" (Řež asekej) - píseň Hlinkovy gardy. Prostě "bratia Slováci" konečně přestaliúpět pod českou nadvládou. Sú slobodní! Vraj!

Rechts ist richtig

Před Prašnou bránou

OpatřeníNárodního shromáždění č. 275 z listopadu 1938, nařizující změnu směru jízdy na pravou stranu od1. května 1939, je passé. Kromě Prahy, která má kvůli tramvajím odklad do 26. března, se od 17. března podle nařízení německé armády jezdí vpravo.

Pragovka byla připravená

18. března slavnostně otvírá pražský obchodní dům Bílá labuť.

2. května 1939 je na třetím kilometru u Průhonic zahájena stavba. Čeho? Už den před Vánoci 1938 byl schválen název - dálnice.

Nebýt návrhu, máme "Autostradu"

Pro dnešek končíme, nové přístroje v dalším příspěvku. Jakékoli smysluplné komentáře uvítám. Také prosím pište, pokud najdete chyby a nesmysly Rád je opravím. B. D.

Počteníčko

2012-02-18T23:44:00.005+01:00

Doporučuji všem tyto obsažné příručky, objednat si je můžete u autora Mgr. Václava Vaita na vait@quick.cz

Přerov třicátých let - to je Optikotechna

2012-02-18T23:14:00.000+01:00

Abys našel světlo, potřebuješ světlo - říkají Tibeťané. Filmoví amatéři ale nehledají ledajaké divoké světlo. Potřebují ho mít pěkně ochočené, aby dovedlo kreslit obrázky.

Ing. Alois Beneš

Dr. Alois Mazurek

To si uvědomoval stavební podnikatel ing. Alois Beneš, když zakoupil část zrušeného cukrovaru a založil (už v roce 1933) podnik Optikotechna, výroba jemné a přesné optiky v Přerově, přičemž úzce spolupracoval s profesorem přerovské průmyslovky dr. Aloisem Mazurkem.

Optiku a přesnou mechaniku, stejně jako téměř cokoliv jiného, potřebuje i armáda. Tudiž v roce 1935 ing. Beneš prodal továrnu, která se zatím pořádně rozrostla, Československé zbrojovce.

Předchozí články pojednávaly o továrně Jindřicha Suchánka v Brně. Máte tedy právo se domnívat, že jsem do Přerova jaksi duševně zabloudil. Že moje senilita dosáhla prvního stupně, což je podle Járy Cimrmana neschopnost udržet myšlenku. Výjimečně :-) tomu tak není. Optikotechna začala totiž Suchánkově továrně dodávat potřebnou optiku. Jestliže nalézáme u výrobků JSB objektivy Mirar, dostáváme se právě k přerovské Optikotechně, kde (spolu s hledáčky) svým jedním okem spatřily světlo světa.

Jindřich Suchánek chtěl původně (v roce 1935) Optikotechně svůj podnik prodat, ale sešlo z toho a zústalo u spolupráce. Kšefty s výrobky, ač souvisely s pohyblivými obrázky, se příliš nehýbaly. Zato náklady na vývoj a vylepšování přístrojů k udržení konkurenceschopnosti naopak rostly. Optikotechna měla vlastní pokusnou dílnu vedenou Camillem Kalluschem. Ten pracoval pro Optikotechnu od roku 1934, kdy jí prodal vlastní výrobnu v Bílovicích nad Svitavou. V roce 1937 odkoupila práva na Kalluschovy minulé i budoucí patenty. Další vynálezy odkupovala od vynálezce ing. Jindřicha Vavřiny, s nímž podepsala 6. září 1938 licenční dohodu.

Patent 66035

Patent 66037

Na obrázku vlevo ukázka vylepšení promítacího okénka, které bylo jádrem patentového spisu č. 66035, přihlášeného 24. ledna 1938.

Pravý nákres nastiňuje rychlou a přesnou výměnu filmového vodítka, umožněnou zařízením, přihlášeným k patentování

9. května 1938

A je to tady! Jaro 1938, jako každoročně kromě blbosti kvetou rostlinky malé i větší, a probíhá Pražský vzorkový veletrh. Návštěvníků je dost, nemají přece možnost se na novinky podívat ani v televizi, natož na internetu. V Optikotechně si zřejmě nelámali hlavu s nějakými složitými názvy, a tak veletržním divákům předvádějí OP 16, svůj první amatérský kinoprojektor pro němý film 16 mm.

OP 16 němá (F. W. Frerk: Moderní amatérská kinematografie)

Promítačka OP 16 (němá)

Film: 16 mm

Objektiv: Polar 1,6/50
Žárovka: 120 V/ 250 W

Posun filmu: Ozubený buben poháněný maltézským křížem
Cena: 4 950 Kč

OP 16 němá (katalog Meopta vydaný 1986)

Všimněte si znaku Optikotechny na černobílé fotografii z předválečné knihy F. W. Frerka. Na promítačce je znak OP vlevo dole. Na barevném snímku z propagačního katalogu Meopty 1986 znak chybí.

Jestli nejste zrovna zběhlí v mechanice, přečtěte si pár řádek o maltézském kříži. Tento mechanizmus, který je při promítání dost namáhaný, musí být vyroben s velkou přesností z odolného materiálu. Splnění těchto podmínek ve výrobě zaručí precizní chod promítačky. Na rozdíl od drapákového posunu, kdy "zobák" drapáku klofe jednotlivě do děrování filmu. A jak to funguje?

Krokování políčko po políčku

Optikotechna pokračuje ve vývoji. Vznikají prototypy zvukové promítačky OP 16, pro osmimilimetrový formát pak prototyp projektoru OP 8 a kamery OP 8.

Okolo i přímo středem se zatím valí dějiny osmatřicátého roku. Na filmová políčka všech formátů se postupně vykresluje jásání nácků v anektovaném Rakousku, neštěstí desetitisíců obyvatel opouštějících nedobrovolně československé pohraničí, hrůzy Křišťálové noci. Moc radostných události, snad kromě zákazu KSČ, nebo pokračujících poprav sovětských hlavounů, není. Příroda je ale mocná čarodějka, a pro filmové kotouče, které budou vyrobeny a exponovány v daleké budoucnosti, se právě rodí důležité osobnosti. Z plenek vřískají Jména - Jiří Menzel, Hynek Bočan, Juraj Jakubisko, István Szabó. A zároveň s nimi množství bezejmenných - budoucích filmových amatérů.

Co dodat? Bude hůř. Přesto se nepřestane vyrábět filmová technika. Ani se nepřestane s filmováním. Pokračování příště ...

Předseda vlády dr. Milan Hodža 4. 3. 1938

Sdělená radost aneb Potřebujeme promítačku!

2012-02-10T23:50:00.000+01:00

Novopečený filmový amatér si nese domů svůj film, který mu v laboratoři vyvolali. V roce 1938 (slíbil jsem přece minule, že v tom roce ještě zůstaneme) platilo stejně jako dnes, že sdělená radost je dvojnásobná radost. Navečer se proto koná malá rodinná sešlost, amatér se chce podělit o hřejivý pocit z natočeného díla. Stříhat ještě nezkoušel, pásek promítne tak, jak byl natočen, ale pro všechny zúčastněné je domácí kino novinka a budou k chybám shovívaví.
Dámy se po projekci odeberou do vedlejšího pokoje prolistovat si časopis s nejnovější módou,

zatímco pánové skloní zvědavě hlavy nad novou technikou.

Jestli jste zvědaví i vy, můžete si prohlédnout jeden z dobových promítacích přístrojů. Zatím jsou všechny přístroje v mojí sbírce ve stavu, ve kterém jsem je koupil. Doufám ale, že se časem dostanu k tomu, abych je pořádně vyčistil.

Popular 8 mm

Výrobce: Jindřich Suchánek Brno

Když se skříňka postaví na nožky a otevře ...

Poklad ukrytý v plechové skříňce s koženým uchem

... objeví se glyf brněnské továrny

Suchánek Jindřich Brno - Popular 8 mm zepředu


Převod drátěnou pružinou

Výměnná hlavice se dá naklánět

Nastavení žárovky a zrcadla je vlevo nahoře

Pohled zezadu

Výrobní číslo 108878

Objektiv je bez označení

Promítačky Popular byly vyráběny jako patentovaná víceúčelová stavebnice. Sklopná hlavice s objektivem byla výměnná. Mohli jste si objednat Popular s projekční hlavicí na:

film 8 mm .......................1600,- Kč (o 100 Kč levnější bez zpětného chodu)
film 9.5 mm.....................1800,- Kč
film 16 mm......................1900,- Kč

a také samostatné hlavice:

projekční 8 mm, 9.5 mm a 16 mm .................750,- až 1000,- Kč
projekční pro diapozitivy na kinofilmu.............................650,- Kč
projekční pro diapozitivy do 5 cm x 5 cm.......................600,- Kč
kopírovací 8 mm, 9,5 mm a 16 mm................850,- až 1000,- Kč

Ceny uvádím orientační, různily se podle prodejců a také podle roku prodeje.

Reklama 1938

Za stejnou cenu byly v nabídce typy s označením B. Jak se lišily?

Popular:

Vestavěné trafo pro připojení na střídavé napětí 100 až 250V
nízkonapěťová žárovka

Popular B:

Napájení stejnosměrným i střídavým napětím 100 až 130V
pro připojení na vyšší napětí 220V se prodával předřadný odpor
žárovka 100V/200W

Společnými vlastnostmi byla možnost zastavení obrazu, zpětný chod a také převíjení filmu.

Scholar s hlavicí 8 mm, 9 mm a dia

Totožný s Popularem byl projektor Scholar určený pro školy. Scholar byl jen levnější, Jindřich Suchánek jím vlastně školy sponzoroval.

A ještě zmíním typ Popular R, kterým se ve výlohách promítaly reklamní filmové smyčky.

Na Popularu se nakonec zastavíme v místech, kudy ho opouštěly světelné paprsky, kreslící na plátně obrázky - totiž u objektivu. V prospektech se uvádí jeden bezejmenný s parametry 2.5 F 26 (tím je osazený i můj Popular na fotografiích výše), a další, Polar 1.6 F 25 a F 35. Poslední dva jsou velice důležité pro vyprávění, které si nechám na příště.

Zatím můžete nahlédnout, co Vám nabízí v současnosti czkamera.cz

Nástup Admir čtvercového průřezu

2012-02-02T23:23:00.003+01:00

Na stěnách visí kalendáře s rokem 1938 a amatérský formát 8 mm si přes počáteční nedůvěru v maličké obrázky velikosti 3,7 x 4,7 mm2 získává ve světě oblibu. Ze Suchánkovy brněnské továrny toho roku putují do rukou kameramanů nové "filmové komory". Mají čtvercový tvar (technici by mě asi opravili na pravidelný čtyřboký hranol) a označení Admira 8 B.

Admira 8 B

Film: 2 x 8 mm v denní kazetě

Objektiv: Cinor 1:1.9, f = 12 mm od firmy Berthiot, Paříž

Pohon: Dvojité tažné pero s bezhlučným natahováním

Frekvence:      8 až 64 snímků/vteřinu, nastavitelná spojitě,
   nebo jednotlivé snímky
Cena     950 - 1480 Kč podle objektivu - osazovaly se i Cassar, Mirar, Perlyn

K natahování slouží očko z tlustého drátu

Nahoře je hledáček

Hledáček sklopený, kožené ucho je nad ním

Zavřený kryt na levé straně

Typové označení Admir a jejich výrobní číslo se nadlouho zabydlelo na tomto místě pod krytem

Ta moje má vyraženo 921674 ...

a výrobní číslo objektivu 330548

Správným nastavením hledáčku se vyloučí paralaxa

Na československém trhu jsou v roce 1938 zároveň k dostání 8 mm kamery Agfa, Bell & Howell, Ditmar, Emel, Eumig, Kodak, Siemens, Zeiss Ikon a svoji první osmičku právě začal prodávat také švýcarský Paillard-Bolex. Konkurence jako hrom.

Pro některé účely amatérské osmičky nestačily. Pro kvalitnější reportážní záběry anebo pro movitější amatérskou klientelu byly určeny šestnáctky. V brněnské Suchánkově továrně nezaspali. Akro - Admiru, jejíž výroba skončila v roce 1937, nahrazuje modernější přijímačka. Je, stejně jako Admira 8B, čtvercového průřezu. Na otočné destičce má dva vyměnitelné objektivy a je osazena průhledovým hledáčkem s nastavitelným vyrovnáním paralaxy, který lze navíc volitelně nasadit nahoru na kameru, nebo na její bok. A perlička: Volitelně lze - namísto pohonu pérem - natáčet jako v dřevních dobách prvních kameramanů přímo kličkou!

Suchánkova Admira 16 D

Admira 16 D

Film: 16 mm na denní cívce

Objektivy:     1) Meyer Plasmat 1,5/25 nebo
       Steinheil Cassar 2,8/20 nebo
   Schneider Xenon 1,5/24
                       2) Meyer Tele Megor 4/100

Pohon: Dvojité tažné pero

Frekvence: 8 až 48 snímků/vteř. nebo jednotlivé
Cena cca 4370 Kč podle objektivu

Nezapomíná se ani na osvětu. Například nakladatel E. Beaufort na Jungmannově třídě 21 v Praze II vydává v překladu Miloslava Hlaváče knihy Fr. Williho Frerka "Moderní amatérská kinematografie". V "Knihovničce kinorádce" (sešity po 7,50 Kč) pak od stejného autora "Filmovat - ale dobře", dále od Dr. K. Raphaela "Kinoamatér na cestách" nebo "Umělecké základy amatérského filmu" A. M. Joklové. Je to málo oproti záplavě publikací určených fotografům, kterých oproti filmařům bývalo a stále je mnohem více.

Z roku 1938 ještě neutečeme, vrátím se k němu v dalším příspěvku, na který se zatím můžete těšit :-)

Ledvinky

2012-01-29T17:02:00.000+01:00

Za konzultaci k příspěvku děkuji panu Marku Boháčovi.

Pan Jindřich Suchánek držel krok s vývojem amatérské filmové techniky ve světě, a tak si zájemci počínaje rokem 1935 mohli zakoupit kamery, které se sice dodávaly s brašnou - ale bez ní se mohly nosit v kapse! Měřily i s objektivem jen cca 12,5 cm x 9 cm x 4 - 4,5 cm.

Ledvinky se vyráběly jak pro film šíře 9,5 mm, tak i pro nový formát zaplavující svět - osmičku.

Prvně jmenované měly tenčí tělo (4 cm) a film 9,5 mm byl uložen v kazetě.
Druhé, tlustší - 4,5 cm, byly určené pro cívky s 16 mm filmem, který se exponoval při natáčení pouze na jedné polovině. Pak se otočil a natáčelo se na zbylých 8 mm. Po vyvolání stačilo oboustranně perforovaný pás podélně rozříznout. Tento druh 16 mm pásů (2 x 8 mm a později DS8) se používal a používá v cívkových kamerách dodnes:

Film 2 x 8, šíře 16 mm, oboustranná perforace

_________________________________________________________________
Z webových stránek pana Vratislava Nohy jsem se dozvěděl,
že existovaly nejméně tři varianty 9,5 mm Ledvinek, a to:

starší s koženým polepem - bez nastavitelné snímací frekvence
s černým čeřínkovým lakem
s šedým čeřínkovým lakem

Foto černých je z ceskefoto.estranky.cz, foto šedivé je z 8mm.wz.cz

_________________________________________________________________

Je nejvyšší čas podívat se na některé konkrétní Ledvinky podrobně. Nejprve (pro porovnání osmičky a devětapůlky) společný pohled zpředu, a dále detail laku:

Vlevo Ledvinka 8 mm, vpravo 9,5 mm

Čeřínkový lak

_______________________________________________________________________________________

Admira Ledvinka 9,5 mm

Film: 9,5 mm v kazetě

Objektiv: Steinheil München Cassar 1:2,8 f = 2 cm

Pohon: Mechanický pružinový, natahování kličkou

Frekvence: 8 až 32 snímků/vteřinu, nastavitelná spojitě,
nebo jednotlivé snímky
Cena 1250 Kč

_______________________________________________________________________________________

Admira Ledvinka 8 mm

Film: 2 x 8 mm na světlotěsné cívce

Objektiv: Steinheil München Cassar 1:2,8 f = 1,25 cm

Pohon: Mechanický pružinový, natahování kličkou

Frekvence: 8 až 64 snímků/vteřinu, nastavitelná spojitě,

nebo jednotlivé snímky

Cena 1350 Kč

_______________________________________________________________________________________

Kamery Čechoslovákům rok 1935 přinesl pěkné. Horší to bylo s událostmi, které mohli kameramani natáčet. Parlamentní volby u nás vyhrála Sudetoněmecká strana, začalo se budovat opevnění, presidenta Masaryka nahradil rusofil Beneš a za hranicemi nacisté obnovili Luftwaffe a přijali dva norimberské zákony.

Byl to ovšem i rok, kdy se narodili mj. Jana Werichová, Jiřina Šiklová, Luciano Pavarotti, Elvis Presley, Woody Allen a Alain Delon. Martin Frič natočil pěkný film, v němž loupežný vrah vystupuje jako národní hrdina - takovými "jánošíky" se bohužel filmový i literární svět hemží dodnes. Abych nezapomněl - taky tehdy vznikl v Praze dodnes funkční klub chovatelů pudlů :-)

_______________________________________________________________________________________

Ještě něco málo o roce 1932

2012-01-27T12:09:00.000+01:00

Narodila se moje maminka, bez které bych nebyl ani já, ani tenhle blog :-)

Svůj první křik na tomto světě spustili například i Miloš Forman, Josef Mašín, Waldemar Matuška, Miroslav Švandrlík, Zdeněk Borovec, Ján Roháč, François Truffaut, Elizabeth Taylorová. Ve stejném roce ho opustili Josef Šváb Malostranský a Tomáš Baťa.

KODAK (Eastman Kodak Company) přišel s novou osmičkou. Uvedl na trh první filmy, kamery a promítačky formátu 8 mm. Je až neuvěřitelné, že po 80 letech právě tato firma bankrotuje.

Kdo si toho roku chtěl koupit Suchánkovu Akro-Admiru, popsanou minule, pouze v základním provedení, musel mít v peněžence dvě pěkné bankovky:

Když chtěl nadšený amatér Akro s nastavitelnou snímkovou frekvencí, přidal bankovku třetí:

Abyste měli představu o kupní síle těchto bankovek, zde jsou přibližné mzdy ve 30. letech minulého století.
Ačkoliv různé kategorie zaměstnanců tehdy dostávaly týdenní anebo měsíční mzdu, uvádím výplatu měsíční.

Dělník: 850 Kč
Úředník: 1550 Kč
Inženýr: 1750 Kč

Připomenu ještě, že pan Suchánek začal se svým úspěšným podnikáním za hluboké hospodářské krize. Určitě nebylo snadné se prosadit na trhu v době, kdy obchody všeho druhu vázly, mnoho lidí sotva mělo na jídlo a výše zobrazené bankovky se jim ani nedostaly do rukou. Neodradilo ho to, asi si řekl stejně jako Galileo: "A přece se TOČÍ!". Točí se až dodnes, byť úplně jinou technikou.

_________________________________________________________________________________

80. výročí kamer Admira

2012-01-21T20:10:00.000+01:00

Podívejte se letos někdy večer, až bude bezmračná obloha, pozorně na Velký vůz. Astronomové nechť mi prominou, že przním Velkou medvědici a zůstávám u lidového pojmenování. Oj Velkého vozu sestává ze tří hvězd. Třetí od konce oje, nejbližší k čtveřici vozu, se jmenuje Alioth.

Světlo, které dopadne na sítnici vašeho oka, se z Alioth vydalo na pouť k Zemi v roce, kdy začala éra československých amatérských filmových kamer Admira. Právě tehdy vznikla ta úplně první. V brněnské továrně pana Jindřicha Suchánka, nadmíru schopného konstruktéra a podnikatele.

Akro Admira 16 - to je ona. Stala se pro současné sběratele pojmem. V roce 1932 byla moderním přístrojem.

Film: 16 mm

Objektiv: Steinheil München Cassar 1:2,8 f = 2 cm

Pohon: Mechanický pružinový, natahování kličkou

Frekvence: 8 až 24 snímků/vteřinu, nastavitelná spojitě, anebo jednotlivé snímky

Suchý popis ještě doplním pastvou pro oči. Jak vidíte, najdou se i barbaři, kteří popíšou kameru bílou barvou. Ještě jsem nezkoušel barvu umýt, abych neponičil původní černý lak. Ale taky na to dojde.

Akro Admira 16 - výklopný hledáček


Akro Admira 16

Akro Admira 16 - výklopná natahovací klička

Akro Admira 16 - hledáček ve složeném stavu

Otevřená Akro Admira 16 a cívky na film


Objektiv Steinheil München Cassar

Poutko je po 80 letech jako nové

Na stránkách http://8mm.wz.cz pana Marka Boháče jsem našel Akro 16 v jiném provedení. Odlišení netkví v objektivu (ten se může našroubovat jiný), ale v upevnění koženého poutka (ucha) s vytlačeným nápisem ADMIRA. Moje kamera ho má na zadní straně, zatímco ta z následujícího obrázku má poutko zcela nahoře.


Akro 16 pana M. Boháče

Tolik tedy k "našemu" prvnímu přijímacímu přístroji, jak se také dobově kamerám říkalo.

_________________________________________________________________________________